Co byste měli vědět o lepení dřeva

Ať už opravujete židli, lepíte z desek stolovou desku, nebo se v dílně pokoušíte zmistrovat vánoční překvapení, bez lepení dřeva se neobejdete.

Pokud dodržíte několik základních pravidel, spoje budou pevnější než samotné dřevo.

Jsou to disperze, které vládnou světu lepidel na dřevo. V lahvičkách či kbelících mají formu jemného bílého krému, který se dobře roztéká, po vytvrzení je průhledný a připomíná měkký plast. Převáží se s pórovitým povrchem dřeva natolik, že pokud se snažíte spoj zlomit, většinou povolí dřevo a ne lepidlo.

Vždy ve vhodném prostředí
Nevytopená dílna, podchlazené lepidlo a studené desky jsou silnou bariérou pro to, aby polymery lepidla vytvořily s vlákny dřeva dostatečně silnou vazbu. Voda opustí disperzi dříve, než se vytvoří silný spoj. Teplota dřeva i prostředí by měla být vyšší než 15 °C. Zatopit v dílně při lepení se vyplatí.

Pokud tuto možnost nemáte, přeneste dřevěné části do vytápěného interiéru a vyčkejte, až se aklimatizují. Ohřát desky fénem nestačí. U řídkého smrkového dřeva to může trvat několik hodin, protože je výborným tepelným izolantem.

Bez ředění a v záruce
Pokud dobře uzavřené lepidlo při skladování zhoustlo, je to spíše signálem jeho stárnutí než náznakem toho, že byste jej měli ředit vodou. Nahlédněte na etiketu nebo uzávěr a vyčtěte z nich datum výroby. Při vhodném skladování vydrží lepidla většinou jeden rok. Vystavení vysokým teplotám či přímému slunci životnost snižuje. Pokud vám na kvalitě lepení záleží, odložte si jej stranou na papír či jiné savé materiály a pro lepení dřeva otevřete novou lahvičku.

Pokud jste namísto lepidla našli v nádobce pouze hustou lepkavou pěnu s bublinkami, pak vězte, že vaše lepidlo prošlo mrazem. Nenávratně se změnilo ve hmotu, kterou již nelze opětovně ve vodě rozpustit. Disperze jsou na mráz citlivé bez ohledu na to, zda se jedná o lepidlo, nebo penetraci.

Na čistý povrch
Při dobré technice lepení není velký rozdíl mezi tím, jestli lepíte dokonale hoblované desky, nebo nedbale broušené povrchy dřeva. Pevný spoj se vytvoří na obou. Pokud se však do cesty postaví prach, olejová lazura nebo nevyzrálá impregnace či tmel, vaše snaha může skončit zklamáním.

Vyvarujte se nanášení vosků, olejových napouštědel, tenkovrstvých lazur dříve, než se pustíte do lepení. Pokud je to nutné, ochraňte místa určená k vytvoření lepených spojů ochrannou malířskou páskou. Zatímco vyzrálé lepidlo žádný z těchto nátěrů nepoškodí, zrající disperze se s nimi nedokáže propojit.

V limitu as přítlakem
Výrobce každého z lepidel předepisuje, jaký je otevřený čas při lepení. Znamená to, že v tomto limitu musíte stihnout nanesené lepidlo rozetřít, přitlačit k protistraně a ztužit tak, aby svěrky vytvořily na lepený spoj přiměřený a rovnoměrný tlak. Zpoždění způsobí zeslábnutí spoje, protože některé z vazeb se začaly tvořit dříve, než mohly spojit obě lepené části.

Přílišný tlak způsobuje vytlačení lepidla ze spoje, což může způsobit slabší spoj, než když je tlak slabší a lepidla zůstává na ploše více. Ať je vrstvička lepidla po vyzrání třeba i čtvrt milimetru silná, i tak se spoj zlomí vedle něj a ne v linii lepu.

Nános na obě plochy
Při lepení se osvědčila technika nanášení lepidla na obě lepené strany a jeho rozetření štětcem. Je tak jistota, že na každém místě spoje bude dostatek lepidla k tomu, aby vznikl rovnoměrně pevný spoj. Ačkoli i za cenu vytištění jeho části při svěrkování.

Jelikož lepidlo ve spoji klouže, mnohé druhy svěrek obvykle při plošném lepení způsobí posun lepených dílců. Tento neduh lze utlumit krátkou pauzou mezi ručním přitlačením částí k sobě a jejich ztužením. Prvotní vazby polymerů utlumí klouzání.

Proč právě disperze?
Jejich předností je zvýšená odolnost proti vlhkosti a snadná manipulace. Zatímco klasický klih je třeba před každou prací nechat nabobtnat a rozpustit v horké lázni, disperze je v lahvičce vždy připravena. Lepidla třídy D3 odolávají vlhkému prostředí v krytém exteriéru, lepidla třídy D2 či bez třídnosti nabízejí stabilní pevnost v interiéru. Na rozdíl od klihu je však nelze horkou párou rozebrat. Pro domácí kutily jsou ideální volbou.

Možná jste nad tím nikdy neuvažovali, ale disperzní lepidla na dřevo jsou všude kolem vás. Bez nich by výrobce nedal dohromady dveře, přes které přecházíte z pokoje do pokoje. Lepí se jimi části dřevěných oken, spojují se jimi židlové dílce, masivní nábytek, možná jím výrobce slepil i spárovku na vašem psacím stole či okenním parapetu.